Choď na obsah Choď na menu
 


Červený teror /3.

13. 11. 2011

Akce Norbert
Koncentraky na Morave
  Od prvnich zminek o ostudne akci NORBERT uplynulo mnoho mesicu a radu podrobnosti jiz neni mozno zjistit, navic v zajmu nejvyssich pohlavaru Statni bezpecnosti bylo, ihned po prusaku informaci, zlikvidovat co nejvice pisemnych materialu. Rozkaz k nezakonne likvidaci veskere dokumentace vydal ustne hlavni sef StB a prvni namestek min. vnitra CSSR genpor. Alois Lorenc a jeho vykonavatelem byl nacelnik odboru obrany Jiri Smid. Zda se tedy, ze krome nekolika ustnich vypovedi se o mnoho vice nezachovalo, nepocitame-li ovsem sporadicke zminky a cast pisemnych materialu ze sluzeben StB Zdar n. Sazavou a Vyskov. Nedochovaly se ani zapisy o skartaci, stejne tak zadne jmenne a vecne seznamy pisemnosti. Osobne jsem presvedcen, ze jmenne seznamy osob zarazenych do akce N kdosi vlastni - doposud se ridce objevuji torza soupisu potencialnich obeti, ktere byly vedeny u prislusnych vojenskych sprav (Ostrava, Brno apod.).
  Presto je mozne ucinit si urcity obraz toho, co se melo v okresech a krajich odehravat. Existuji ustni svedectvi a nektere materialy, jez se UOUD (Urad pro ochranu ustavy a demokracie) podarilo zachranit. V prubehu roku 1988 byl z ministerstva vnitra zaslan predsedum KNV, RO (Rada obrany) jednotlivych kraju a vybranym predsedum ONV prisne tajny spis. Slozka obsahovala pokyny k vystavbe internacnich taboru 1.-4. kategorie, podle stupne nebezpecnosti osob (viz prvni cast serialu, kap. Prisne tajne, zvlastni dulezitosti !,   pozn. aut.), jez nezarucovaly loajalnost ke komunistickemu rezimu. Koncentraky mely byt vybudovany na uzemi Jihomoravskeho kraje v okresech Zdar nad Sazavou, Vyskov a urcite naznaky smeruji k okresu Znojmo. Pokyny tykajici se akce N se nachazely i na okresnich prokuraturach, soudech a u sekretaru Rady obrany. Podle rozdelovniku dostali urcite prikazy i predsedove ONV, kteri meli zabezpecit vybudovani koncentracnich lagru: vetsinou pobliz velkych prumyslovych podniku ci JZD (v pripade, ze se jednalo o nucene prace,   pozn. aut.). V mistech, kde existovaly vyclenene a vyskolene site dustojniku a praporciku CSLA urcene k prime soucinnosti s StB (indicie jsou znamy z okresu a kraju Ostrava, Brno, Znojmo, Trebic, Hodonin, Breclav apod.), se nachazely smernice i na OVS ci KVS. Tam byly ulozeny i seznamy nespolehlivych zaloznich dustojniku urcenych v pripade vyhlaseni MBO k zajisteni a internaci v koncentracnich taborech "Z" ci "P". Spis se pochopitelne nachazel i na vsech sluzebnach vojenske kontrarozvedky (VKR), jez organizacne primo podlehala StB a akci NORBERT zabezpecovala po linii armady.

Nenapadne zatykani . . .
  Akci NORBERT bylo mozno zahajit kdykoliv, samozrejme i mimo vyhlaseni MBO. O priprave "redukovane varianty akce Norbert" uvazovali komunisticti zlocinci genpor. Lorenc a sef kontrarozvedky Vykypel jiz v cervenci 1989.
  Akce mela byt vyhlasena zvlastnim rozkazem ministra vnitra CSSR a mela se uskutecnit do 48 hodin. Jak vyplyva z dokumentu "Rozhodnuti nacelnika utvaru pro zabezpeceni operacne bezpecnostnich ukolu" z doby pred rokem 1987, byly na OS SNB (okr. sprava SNB) vytvoreny tri skupiny. V cele ridici skupiny stal zastupce nacelnika OS SNB pro StB a dalsimi cleny byli: pracovnik StB, pracovnik odboru VB a starsi referent obrany OS SNB. Tento tym mel m.j. ridit i tzv. realizacni skupinu slozenou ze dvou az tri prislusniku SNB, kteri meli podle jmenneho seznamu zatykat predem vytypovane osoby. Kazda skupina mela zatknout 10-15 lidi. Treti skupina mela plnit strazni funkci a zajistene eskortovat do predem urceneho koncentraku.
  V pokynech zavaznych pro velitele realizacni skupiny se m.j. narizuje: "Po prichodu do bytu provest kontrolu pritomnych osob a zjistit jejich vztah k zajistovane osobe. V pripade, ze osobu neznate osobne, provadet perlustraci vsech osob, aby se osobe nepodarilo uprchnout. Provest osobni prohlidku osoby a domovni prohlidku. Klice od bytu predat v zapecetene obalce zastupci narodniho vyboru, zajistenou osobu predvest do mista shromazdiste OS SNB a predat ji veliteli strazni a eskortni skupiny. Zajistovani provadet rychle a energicky, aby nevzbudilo mimoradnou pozornost spoluobcanu. Pri podavani vsech hlaseni pouzivat kryci heslo NORBERT".
  Pres bizarnost proletarskeho slovniku hemziciho se mnozstvim "osob", pri cteni pokynu mrazi v zadech . . .

Zimni pradlo s sebou
  V pokynech pro realizaci akce N je pamatovano na vse, i v tom se "priznive" projevil nejvyse humanni bolsevicky rezim - podle seznamu veci si mohl protistatni zlocinec vzit leccos s sebou. Osobni doklady, penize, cennosti, sperky (zrejme proto, aby si i bachari prisli na sve,   pozn. aut.), predmety osobni hygieny, jidelni potreby a stravu na 24 hodin. Dale 3 obleky pro muze, 4 saty pro zeny, zimni i jarni kabat, plast do deste, 4 soupravy letniho a 3 soupravy zimniho pradla, 3 pary obuvi, 2 prikryvky, 2 prosteradla, rukavice a salu (viz faksimile "Prehledu veci ...").
  Nadmiru zajimavou je informace, s kym SNB pri akci N spolupracovala a kdo mel byt pri uskutecnovani likvidacniho planu s policii v soucinnosti. V jiz zminovanem "Rozhodnuti nacelnika utvaru pro zabezpeceni bezpecnostnich ukolu" se uvadi: "Zvlastni seznam osob ohrozujicich vnitrni poradek a bezpecnost statu je treba projednat s nacelnikem okresni vojenske spravy s cilem zajistit nepredurcovani techto osob do doplnku CSLA a nezprostovani mimoradne sluzby. K osobam, ktere jsou na vojenskem cviceni, ma byt organizovana soucinnost s vojenskou kontrarozvedkou. Pro osoby zarazene do skupiny "P" je treba zridit pracovni utvar a po dohode s predsedou ONV je zaradit na praci u okresni spravy silnic nebo u okresniho stavebniho podniku..." Na jinem miste je doslova uvedeno: "Pri realizaci opatreni NORBERT "P" uzce spolupracovat s predsedou ONV Svitavy" (...).
  Pro doplneni dosti sporych vedomosti o akci N muzeme dodat, ze predepsane formulare (viz faksimile jednoho z nich) zarazujici obcany do soupisu nepohodlnych byly opatreny dvema barevnymi pruhy: modrym po linii VB a cervenym po linii StB. Obsahovaly i rubriku o projednani obcanova zarazeni do akce N vedoucim tajemnikem OV KSC. Rezimu nebezpecne osoby je jeste dnes - pokud nedoslo k definitivni likvidaci dokumentace - mozno nalezt v okresnich evidencich obyvatelstva, kdy na prislusne karte je v pravem hornim rohu vyznaceno cervene pismeno "P" ci "Z"... Podobna evidence na vojenskych spravach byla uz vetsinou skartovana bezezbytku.

Cizinci ven !
  Pri vyhlaseni "mimoradnych bezpecnostnich opatreni" v interpretaci komunistickeho rezimu zvlaste, prekazeji zejmena zahranicni novinari a cizinci vubec. Leccos by mohlo o ponekud "zvlastnich" metodach ochrancu socialismu proniknout na verejnost, proto se smernice pro akci NORBERT stale zdokonalovala a doplnovala dalsimi vylepsenimi.   Pribylo narizeni CINOVEC, ktere se zabyva pokyny pro zadrzovani a vypovidani cizincu, KOLORA upravovala cinnost "organu" pri zavadeni cenzury, REZIM obsahoval zasady boje proti "nelegalnimu rozsirovani pisemnosti", zejmena se zpresnovala evidence nepohodlnych osob (viz cl. 5 odst. 1 a cl. 13 smernice FMV a NMV CSSR c. 21/1978,    pozn. aut.). Vse smerovalo k jedinemu - v pripade potreby akci spustit okamzite a bez problemu ...
  V aktech nalezenych na OS SNB Zdar nad Sazavou se zachovala smernice oznacena c. j. SO-0013/M-78 CINOVEC. Je logicke, ze neni pouze lokalne omezena na jmenovany okres, ale vztahuje se na vsechny okresy Ceske republiky.
  Plan CINOVEC obsahoval pisemnosti trojiho charakteru. Jako prvni to byl rozkaz nacelnika OS SNB k provedeni opatreni vuci cizincum a osobam bez statni prislusnosti vcetne rozpracovani na podminky okresu, prehled vsech hlaseni zasilanych v teto zalezitosti na ridici skupinu KS SNB Brno, pocetni prehled zahranicnich obcanu zarazenych do prislusnych kategorii (c. j. SO-004/M-86 - seznamy Rakousko, Recko, Velka Britanie, bezdomovci a lide oznaceni pismenem "C") a mapu planu opatreni CINOVEC 1:50 000. Dale pokyny pro realizacni skupinu na okrese s detailnim rozepsanim postupu. Tretim byl rozkaz nacelnika OS SNB k provedeni eskorty, pracovni plan velitele eskorty a grafikon presunu s vyznacenim trasy az do mista urceni, t.j. lagru nebo na hranicni prechod, vse je doplneno silnicni mapou 1:75 000.   Stejnym zpusobem postupovaly bolsevicke "organy" i jinde - ucelem bylo likvidovat i ty nejmensi znamky odporu a o tom se melo zahranici dozvedet co nejmene ...
  Je mozno jeste pochybovat o totoznosti nacismu s komunismem ? Krome stejnych cilu na ovladnuti sveta byly i metody obou zlocineckych rezimu a ideologii naprosto shodne - dusledne potlacovani zakladnich lidskych prav, totalni cenzura, masove spiclovani armadou fizlu, internace nespokojencu v koncentracnich lagrech, fyzicka likvidace a mnohem ucinnejsi system zastrasovani: duchovni utlak, jehoz dusledkem je totalni spolecensky upadek na mnoho generaci.

Deviantni komunisticky rezim neponechal nic nahode.
Smernice byla prubezne zdokonalovana a chybelo pouze jedine, vyzkouset, jak akce Norbert probehne v praxi. Nelidskost zrudneho systemu se objevila v cele nahote: bezpravi, zvule a naprosta absence obycejneho lidskeho svedomi, to jsou pruvodni jevy komunisticke ideologie. Mezi nacistickymi koncentraky ci ruskymi gulagy a "internacnimi" tabory pro ceskoslovenske obcany nenalezneme zadneho rozdilu. I osud meli vybrani nepratele socialismu stejny: pri trose stesti pouhe pracovni nasazeni ci dlouhodobou izolaci, v opacnem pripade bylo reseni definitivni - likvidace, navrat nezadouci...

Zlocinci, kteri sestavovali a schvalovali seznamy potencialnich obeti, mezi nami ziji dal a jsou stale beztrestni. Pri sebemensi zmince o vine a trestu se zacnou ohanet demokracii, humanitou a jejich nejcasteji pouzivanym terminem jsou lidska prava...

Ve 22 hodin to spustime, soudruzi !
Zvlastnim rozkazem ministra vnitra CSSR je od 22. hodiny dne 14. 11. 1988 realizovana akce NORBERT ve Vychodoslovenskem kraji. Ve skupine "Z" (- zajisteni) bylo v oblasti celkem zatceno 36 muzu a 1 zena, vsichni byli eskortovani do cel predbezneho zadrzeni. V druhe skupine "P" (- pracovni nasazeni v taborech) bylo StB soustredeno 101 muzu a 3 zeny. Titiz byli v prubehu dne odvezeni do pracovniho tabora JRD Novacany v okresu Kosice-venkov, kde byli predani straznimu oddilu. Cela akce probehla bez problemu a hladce, mirnejsich prostredku bylo pouzito pouze jednou, vse se obeslo bez zraneni...


Cinovec a Kolora
O dva dny pozdeji a ve stejnem case byla dalsim zvlastnim rozkazem ministra uskutecnena dodatkova akce CINOVEC (=vyhosteni ci pripadna internace cizincu). Pracovnici StB upresnili pocty DUC (docasne usedli cizinci z kapitalistickych statu) a TUC (cizinci trvale usedli v CSSR, ale ze stejne oblasti), pripadne dalsich zahranicnich pracovniku, vsichni byli pisemnou formou predvolani na oddeleni pasu a viz, kde jim bylo sdeleno prislusne rozhodnuti.

Do skupiny "A" (vyhosteni) bylo zahrnuto 131 muzu a 6 zen, do skupiny "B" (omezeni pohybu) 7 muzu a 1 zena, ve skupine "C" se nachazela 1 osoba z okresu Roznava. Pri zadrzovani cizincu se objevily prvni potize - do sluzebny StB se nedostavilo 15 predvolanych osob a bylo nutno je predvest. Titiz 22. listopadu a na urcenych hranicnich prechodech v Petrzalce a Devinske Nove Vsi, opustili uzemi CSSR... Po ctyrech dnech od zahajeni akce Norbert byla vyhlasena dalsi doplnkova akce KOLORA (=cenzura). Jeji realizace probihala ve zvlaste vymezenych prostorach Margecany, Kapusany u Presova aj. Vybrani kadrovi pracovnici jednotlivych skupin po doplneni "zaloh" z utvaru oznaceneho "S" presli ke konkretnimu zadani. Na jednotlivych pracovistich pusobi v prumeru 5 prislusniku a 20 dalsich urcenych do zalohy. Opatreni zajistujici strazni a dozorci sluzbu jsou plnena. (Zatim se nepodarilo zachytit zavadove materialy a tiskoviny.) Situace ve Vychodoslovenskem kraji se zacala zhorsovat a vnitrni nepritel zvysil svou aktivitu: na zeleznicni stanici v Kosicich byl nalezen nerozbaleny balik s 3 000 letaky protisocialistickeho obsahu. Odbor vysetrovani StB zahajil trestni stihani ve veci pripravy trestneho cinu poburovani podle ţ 100 odst. 1, pism. a-c). V podnicich zabyvajicich se vojenskou vyrobou se zacaly objevovat nekolikahodinove vypadky elektrickeho proudu. V kosickych Inzenyrskych stavbach doslo k prepadu strazi s cilem ziskani strelnych zbrani. Mnozi se vyhruzky funkcionarum KSC a MNV v okresech Poprad a Spisska Nova Ves. V okresech Michalovce, Trebisov a Kosice-venkov hlasi prislusnici VB 8 pripadu poskozeni (presmerovani) tabuli dopravnich znacek (...). Situace se stale vice "dramatizuje" - na misto odjeli operativni pracovnici VB v cele s dustojnikem StB k presetreni pripadu, bylo narizeno trestni stihani ve veci sabotaze podle ţ 97 odst. 1, pism. a) a b) t. z. ... Estebacky scenar prubehu "ohrozeni statu" byl po vsech strankach podrobny a dnes uz vzbuzuje pouhy usmev, spise by nas vsak melo mrazit v zadech. Temer 10 tisic lidi melo byt nejruznejsim zpusobem, vcetne fyzicke likvidace, pacifikovano. Nic o nich nevime, jejich jmena jsou dodnes vetsinou neznama...

Nastupuji konfidenti ...
Od listopadoveho prevratu uplynulo jiz mnoho vody, mnohe bylo rovnez receno o "drobne praci konfidentske". Bohulibou cinnost techto snazivych lidicek, kteri nikdy nikomu neublizili, nejlepe priblizi obsah podrobnych pokynu k cinnosti estebacke agenturni site:
1. prejit k mimoradnemu zhustenemu grafikonu schuzek s tajnymi spolupracovniky (TS)
2. u TS, kteri byli mimoradne povolani k doplneni stavu ministerstva vnitra a Ceskoslovenske lidove armady, jakoz i u tech, co maji byt v nejblizsi dobe povolani, aktualizovat hesla pro spojeni s Vojenskou kontrarozvedkou (VKR) a jejich karty do 24 hodin predat VKR pri Krajske vojenske sprave (KVS) v Kosicich
3. zahajit aktivizaci tzv. D - site ( duvernici StB, pozn. aut.) zamerene na hlaseni mimoradnych udalosti a statne bezpecnostnich informaci.

Zpravodajska kontrola osob evidovanych v I.-IV. kategorii nebezpecnosti (- viz prvni cast serialu v NN 6/93), podle narizeni MV CSSR c. 21/78, je stale castejsi. Tito obcane sice nejsou zahrnuti do akce NORBERT, lec v minulosti se vyrazne projevili jako nepratelske a antisocialisticke zivly ci pisatele politicky zavadnych tiskovin. Soubezne se konaji pripravy na odhalovani a zamezeni hromadnych protispolecenskych vystoupeni. Pozornosti neujde ani televize a rozhlas, desitky estebaku neunavne bdi a jsou pripraveny zabranit jejich zneuziti k protisocialisticke propagande. Ve skladech zbrani, vybusnin a jedu, stejne jako na mistech ulozeni spojovaci techniky, je zprisnena ostraha... Agenturni sit StB je v pohotovosti, stovky konfidentu brouzdaji ulicemi a bystri vsechny smysly - socialismus je ohrozen!

Akce REZIM
Na pracovistich, kde je soustredeno vetsi mnozstvi rozmnozovaci techniky, jsou vykonana opatreni v ramci akce REZIM (=boj proti rozsirovani nelegalnich tiskovin). Pro pripady vyskytu nelegalnich pisemnosti je ustavena koordinacni a realizacni skupina urcena k odhalovani center vyroby a distribuce protistatnich materialu.

Ani v teto oblasti antisocialisticke sily neprojdou, tvrde na ne dopadne pest nasich statobezpecnostnich organu...

Utoky neustavaji
V prubehu dne 22. listopadu prislo hlaseni, ze protispolecenske zivly v Presove drancuji obchody. V tesne soucinnosti s Verejnou bezpecnosti jsou vyuzity prostredky StB na odhaleni iniciatoru a hlavnich akteru.

Ve stejne dobe prichazeji dalsi povazlive zpravy z Michalovcu, kde doslo k nekolika sabotaznim akcim ve velkoobchodnich skladech 11-09 Zdroj. Na misto vyjizdeji vysetrovatele OS StB a dva operativni pracovnici za ucelem odhalit trestnou cinnost a zadrzet pachatele, pripadne zahajit trestni stihani pro t. c. sabotaze podle ţ 97 odst. 1, pism. b) t. z. Vsechno bezi jako po dratku a po leta zdokonalovana hruzna masinerie tzv. bezpecnosti je pripravena ve svych utrobach rozdrtit kazdeho, komu nenavideny komunisticky rezim k srdci neprirostl.

V den vyhlaseni akce NORBERT jsou pri S-StB v Kosicich mobilizovany stovky prislusniku a agentu:
1. 198 dustojniku a 5 praporciku, z toho bylo 12 dustojniku odeslano k dispozici VKR - rezervy vycerpany nebyly, stale existuje moznost doplneni na valecne stavy v poctu dalsich 150 osob (...)
2. 36 osobnich motorovych vozidel s eventualnim pristavenim dalsich osmi z prostredku narodniho hospodarstvi
3. 1 200 tajnych spolupracovniku (TS) v ramci kraje, z toho 720 na teritoriu mesta Kosice (...)

Cele, tehdy jeste divadelni predstaveni, budi hruzu. Postaci, pokud si predstavime, ze zkouska probehla pouze v jedinem kraji a jeste nikoli ve vsech okresech. Tech kraju bylo v byvalem Ceskoslovensku deset... Je pravdepodobne, ze stejne experimenty probihaly i v jinych castech statu. I zde plati tupe, lec pravdive heslo: tezko na cvicisti, lehko v boji ( - proti neozbrojenym oponentum ovsem). Prozatim neni k dispozici dostatek pisemnych dokumentu blize charakterizujicich akci NORBERT, odhaleni dalsich faktu ceka na cerstve ustavenou komisi ceske snemovny. Lze si vsak snadno predstavit - a psychika komunistu tomu plne odpovida - ze stejne duslednym zpusobem, jakym znicili kvetouci stat a privodili nej-hlubsi upadek spolecenskeho vedomi v jeho historii, by probehlo i "konecne reseni" problemu tzv. vnitrniho nepritele. Sit koncentracnich taboru by mimo zname oblasti (Novacany, Vyskov, Zdar n. S., Znojmo apod.) pokryla jako zhoubna plisen cele uzemi statu. Vzdy by se totiz nasel dostatek vhodnych obeti... Zpusob konecneho zuctovani s opozici vsak nevznikl pouze v hlavach vnitrackych oficiru. Podnet k vypracovani smernice byl dan UV KSC a na jeho realizaci se podilely temer vsechny slozky totalitni moci: ministerstvo vnitra a VKR, aparat KSC, predsedove a funkcionari narodnich vyboru, sekretari obrany vsech urovni, kadrovaci a vedouci zvlastnich utvaru v podnicich, nacelnici SNB, VB a StB na vsech stupnich, nechybela ani gen. prokuratura...

Akce NORBERT vsak nebyla jedinou zbrani komunistickeho rezimu v boji proti stale narustajicimu odporu opozicnich obcanskych seskupeni. Jiz v unoru 1989 spatrily svetlo sveta dokumenty, jez byly zpracovany v intencich zasad rizeni kontrarozvedky a zabyvaly se strategii a konkretnimi ukoly boje StB s vnitrnim nepritelem. Navrh koncepce cinnosti HS kontrarozvedky, jak se onen material nazyval, byl v breznu predlozen generalem Lorencem na operativni porade u ministra vnitra, generala Kincla. Tam bylo take receno, ze koncepci projedna operativni porada v prubehu cervna a do 1. zari bude poskytnuta jako zavazna smernice vsem nacelnikum kontrarozvedky...

 

Akce KLIN
Patym jednacim bodem operativni porady, ktera se konala 3. cervence tehoz roku, byl obsah nasledujiciho textu:
"V ramci projektu "Klin", jako zakladni metodiky rozpracovani antisocialistickych sil, dusledne prosazovat diferencovany pristup k existujicim seskupenim (- ona diference se nejspise tykala Obrody, pozn. red.), urychlene budovat agenturni sit a prevest teziste cinnosti kontrarozvedky do utajovanych forem pusobeni (...). Z vybranych obcanu, zejmena z delnickeho prostredi, ziskat aktiv 500 az 5000 osob, z jehoz iniciativy by byly pripravovany a signovany petice proti nelegalnim strukturam (...).Vytvorit nami rizene nezavisle skupiny, pusobici uvnitr nezavislych seskupeni, jako jejich vlastni opozice (...). Zorganizovat periodicke vydavani samizdatu, ktery bude z nezavislych pozic odhalovat zamery radikalnich struktur. Pri Vyboru cs. verejnosti pro lidska prava a humanitarni spolupraci (- rezimem zrizena instituce vedena Zd. Dienstbierem, pozn. aut.) vybudovat stredisko nepublikovanych literarnich praci a samizdatu, kde autor bude garantovat pravni bezuhonnost materialu s cilem odpoutat zejmena mladez od vlivu samizdatu. Proti celnym organizatorum nepratelskych aktivit organizovat skryta aktivni opatreni s cilem minimalizovat jejich materialne -technickou zakladnu a omezovat aktivitu..."

Dalsi tvrda opatreni...
S pouhou infiltraci v oblasti samizdatu se vsak StB nemohla spokojit a nasledovalo dalsi rozhodnuti, ktere pouze pritvrdilo postoj vuci opozici.

V cervenci 1989 se sesla celostatni porada sefu FMV, jez se zabyvala kontrarozvednou cinnosti StB. V prubehu jednani byl prijat zaver, o jehoz obsahu si muzeme ucinit predstavu z textu dokumentu datovaneho 24. 7. 1989: "K mareni nepratelske cinnosti vnitrniho protivnika pripravit do 30. 9. navrh koordinovanych a s ucinnostnich opatreni s 5. spravou KGB. Do 31. 11. zpracovat celostatni projekt naruseni vsech forem spojeni vnitrniho protivnika do zahranici. Zpracovat celostatni projekt k likvidaci rozmnozovacich stredisek samizdatu a k zamezeni pristupu vnitrniho protivnika k rozmnozovaci technice.

Navazat na kompromitaci hlavnich organizatoru protisocialistickych aktivit zverejnenim charakteristik Fr. Starka, R. Batteka a L. Lise. Zasahnout proti autorum a siritelum protispolecenskych vyzev, vcetne prohlaseni "Nekolika vet". Formou vystrah a varovani i prostrednictvim zamestnavatele zasahnout proti osobam z oficialnich struktur, zapojujicich se do nezavislych aktivit.
Zavest rozkladna opatreni zejmena k hlavnim organizatorum charty, demokraticke iniciativy, nezavisleho miroveho sdruzeni a seskupeni hos a ceske deti."

Ve druhe polovine roku 1989 pripravovala nezavisla sdruzeni a opozicni skupiny protestni akce (- vyroci srpnove okupace, 28. rijen, 10. prosinec apod.). V dokumentu se objevuje pozadavek na urychlene zamereni vsech zpravodajskych prostredku na zjistovani signalu nepratelske cinnosti a zameru vnitrniho i vnejsiho protivnika. V souvislosti s vyrocim srpnove okupace se uvadi, ze hlavni organizatory protestnich akci je nutno v predstihu izolovat umistenim v celach predbezneho zadrzeni a zajisteni...

Alternativa NORBERT
Sefove Statni bezpecnosti vsak pocitali i s jinym resenim v pripade predpokladanych masovych vystoupeni proti rozkladajicimu se rezimu. Jeste pred listopadovym prevratem byla v planu i podstatne tvrdsi varianta vychazejici ze samotne akce "N". V jednom z materialu, ktery se podarilo zachranit pred skartaci, se rika: "Pripravit redukovanou variantu akce "Norbert", a to nejen seznamy, ale i mechanismus..."

V souvislosti s pripadnym pouzitim "omezene" varianty akce "N" se jeste v patek 24. 11., tedy tyden po studentske demonstraci, sesla v generalnim stabu CSLA operativni skupina predstavitelu StB, s cilem zpracovat tvrde reseni ve spolupraci s armadou (...). Jednani byli pritomni za FMV gen. Lorenc, sef kontrarozvedky Vykypel, nac. odboru obrany FMV plk. Smid (- pozdejsi likvidator veskere dokumentace pripravovaneho zasahu proti obcanum, pozn. aut.), za CSLA se zucastnili generalove Vacek, Duchacek a dalsi. Zcela absurdne v tomto kontextu pusobi casto opakovana prohlaseni gen. Lorence o tom, ze mu byl jasny blizici se pad bolsevickeho rezimu, stejne jako jeho hrany obdiv k disidentum, ktere "vzdy povazoval za velmi chytre a cestne lidi"... Podobne skvosty se objevuji i v jeho memoarech - je to zkratka nas clovek a sefem Statni bezpecnosti, komunistickeho gestapa, se stal jakymsi podivnym rizenim osudu. General Lorenc rozhodne svedomim netrpi a je pouze vinou predchoziho vladniho establishmentu slozeneho povetsinou z byvalych komunistu a humanistu zvlastniho razeni, kteri se sesli pod prapory OH, ze byl dosud souzen pouze za takove "drobnosti", jako bylo prekroceni zakonne doby predbezneho zadrzeni. Jaky asi trest by gen. Lorencovi a jemu podobnym prislusel za pripravu masove internace obcanu v koncentracnich taborech a pripadnou fyzickou likvidaci rezimu nejnebezpecnejsich obcanu?

Epilog
Listopadove udalosti uvedly do pohybu celou spolecnost a v euforickem vzepeti zapadly lecktere varovne signaly naznacujici, ze komunismus nebyl zdaleka porazen, ale pouze se transformoval do jine, mene napadne podoby. Nejhorlivejsi komuniste sice vypadli ze sceny, rada mene znamych vsak zmenila barvu a s podporou kolisave casti disentu se stali velmi aktivnimi propagatory demokracie a trzniho ekonomickeho systemu. Prolnuli prakticky vsemi tzv. konzervativnimi politickymi stranami, pricemz "pravicova" ODS byla v popredi jejich nevsedniho zajmu. Pochybna politika podrizena heslu NON OLET - penize nepachnou, prezentovana zvlaste V. Klausem, umoznila komunistum opanovat hospodarskou sferu. Dochazi tak k obavy vzbuzujicimu jevu, jenz lze nejvystizneji oznacit za kapitalizaci komunismu. Nakolik odpudivy mutant z podobneho spojeni vznikne, lze pouze odhadovat.

Nedlouho po 17. listopadu se objevil dopis UV KSC rozesilany vedoucim tajemnikum strany, datovany 28. 11. 1989, ve kterem je navod, jak postupovat ve zmenene situaci. Prisne tajny dokument predjima pozdejsi skutecnost, pouze za OF je mozno dosadit pozdeji konstituovane obcanske strany. Nakolik se instrukce v prubehu nasledujicich tri let naplnila, posudte sami (- dokument otiskujeme v plnem zneni). Podobnym dokumentem urcenym tentokrat "specialistum" ze Statni bezpecnosti je prisne tajna smernice vydana II. spravou SNB pod c. j. CB-002040/02-89 ve stejny den - 28. 11. 1989. Je jasne, ze se jedna o koordinaci postupu po partajni i statne bezpecnostni linii. Plne zneni smernice jsme nekolikrat zverejnili, naposledy ve III. dile seznamu duverniku (NN 34/93). Pro dokresleni situace, jez neprodlene nasledovala po listopadovem prevratu, uvadim pouze vybrane pasaze. Text je urcen vsem, kteri bud z neznalosti, nebo zamerne zlehcuji udalosti, ke kterym dochazi v posledni dobe napr. v CTK (- plne agentu byvale StB), pripadne tem, jez povazuji manipulaci s fakty v komunikacnich prostredcich, zejmena v televizi a rozhlase, za normalni, stejne i tem, kteri pokladaji agenturni sit spolupracovniku byvale StB za mrtvou zalezitost...

Prioritni a rozhodujici ukoly cinnosti cs. StB
...v soucinnosti se IV. a VI. spravou SNB systematicky dokumentovat vsechny projevy protisocialistickych aktivit a evidovat jejich nositele

- pres stavajici agenturni pozice a oficialni styky na vyclenenych objektech udrzovat podminky k pripadnemu odchodu pracovniku StB do jejich struktur - vyrazne zlepsit konspiraci operativni cinnosti v celem procesu StB cinnosti, je nutno predpokladat, ze budeme pracovat za podminky zvyseni verejne informovanosti o vysledcich prace StB (...) - prehodnotit agenturni sit, zabezpecit jeji stabilizaci a postupne rozsirovani o skutecne kvalitni pozice, duraz polozit na vlivovou a pozicni agenturu... - vyuzit vznikle operativni situace k intenzivnimu organizovani agenturniho pronikani do pravicovych seskupeni... aktivni opatreni smerovat na dezinformaci protivnika, kompromitaci nejvice konfrontacne naladenych predstavitelu techto struktur pred verejnosti a na prohlubovani ideologickych, osobnich a akcnich rozporu... Nemene zajimavou pasazi dokladujici vzajemne pochopeni mezi odchazejici komunistickou reprezentaci a casti disentu je nasledujici text: - agenturni operativni cinnost zamerit na kontrolu dodrzovani dohodnutych podilu na moci ... K podivne situaci ve sdelovacich prostredcich je mozno citovat dalsi bod smernice: - s maximalnim urychlenim ziskat kvalitni vlivovou agenturu v hromadnych sdelovacich prostredcich... Mnozi namitnou, ze prece mame tzv. lustracni zakon. Ten se vsak ukazal jako bezzuby (- postihuje pouze vybrane nejvyssi funkce v urcitych oborech), navic byl a stale je vedome nedodrzovan - jeho novelizace je nezbytna. Volame-li neustale po pravnim state, musime trvat na tom, aby pravu sklonovanem ve vsech padech bylo ucineno zadost. Chtel bych se dozit toho, ze zlocinci odpovedni za akce NORBERT, ZASAH aj. budou spravedlive potrestani - byt se tak melo stat jiz pred lety...

  
Akce ZASAH

Potlaceni protirezimnich obcanskych vystoupeni pripravovala i nase tzv. lidova armada. V listopadu 1989 byl tento po leta nehybny rudozeleny blok pripraven skocit a v krvi utopit konecne euforicke vzepeti obcanu v hodine dvanacte. V cervenci 1990 podava kpt. ing. Kjucukov, prislusnik zenijniho praporu 3. msd, stiznost prezidentovi republiky, ve ktere sdeluje, ze v armade nedoslo ani po pulroce k zadnym personalnim zmenam a na svych mistech zustali prakticky vsichni partajni pracovnici HPS. Bylo to tvrzeni proti tvrzeni, protoze tehdejsi ministr obrany gen. Vacek, tolik oblibeny V. Havlem, proklamoval cosi opacneho. Presto byla ustavena komise, ktera mela stiznost prosetrit. Clenem komise se stal i plk. Ing. Jiri Horak a po svem prijezdu ke 3. msd v Kromerizi zjistil, ze stiznost je naprosto opravnena. Tim vsak vsechno neskoncilo, behem vysetrovani pripadu zjistil existenci podivneho rozkazu (sifrovky), ktery mu predal velitel 5. motostreleckeho pluku v Mikulove. V rozkaze velitel 3. msd v Kromerizi narizuje uvest do plne pohotovosti jednotky vyclenene pro akci ZASAH. Ukolem bylo pripravit k nasazeni vybrane vojenske oddily, ktere mely v soucinnosti s prislusniky prosluleho ministerstva vnitra, zasahnout proti tzv. protisocialistickym zivlum. Plk. Horak tuto skutecnost ohlasil gen. Paskovi, ktery o podobnych rozkazech samozrejme "nemel ani tuseni" a doporucuje optat se na gen. stabu... Plk. Horak se proto obraci na gen. Vincence, ktery shodne s Paskem prohlasuje, ze "nic takoveho nikdy nevidel a s nicim podobnym nebyl seznamen", navic tvrdi, ze neco podobneho musel vymyslet sam velitel 3. msd gen. Todavcic. O nicem nevi ani pplk. Slobodnik (podrizeny gen.Vincence a zpracovatel agendy prisne tajnych mimoradnych opatreni a mezi ne, jak se pozdeji zjistilo, patri i MBO Zasah). Pan podplukovnik dokonce podepisuje prohlaseni, ze o podobnych rozkazech nic nevi... Vsechno vyhlizelo, ze si akci vymyslela jedina osoba - gen. Todavcic. Ten vsak po sdeleni gen. Vincence, ze se patrne jednalo o jeho "soukromou iniciativu" a po dohode s nekterym tajemnikem OV KSC chtel zrejme jednat na vlastni pest, rozvazal. V silne rozrusenem stavu se proti podobnemu tvrzeni ohradil a plk. Horakovi potvrdil, ze rozkaz se stejnym pokynem obdrzela 3. msd od velitele 4. armady gen. Miroslava Petra (pozdejsiho zast. vel. VV Stred v Olomouci), pod c. j. 002525/4 dne 24. 11. 1989 v 08.16 hod. (...). Udalosti dostaly spad a nac. oper. odd. 4. A plk. Pejrimovsky jiz velmi ochotne potvrzuje, ze si rozkaz nevymysleli, ale ze ho obdrzeli od velitele ZVO gen. Zachariase... Odtud uz vedla pouze jedina cesta: instrukce, jak nalozit s demonstranty prisla z gen. stabu CSLA a rozkaz nepodepsal nikdo jiny, nez nynejsi uspesny soukromy podnikatel, tehdejsi 1. nam. min. obrany CSSR gen. Miroslav VACEK. Kruh se zacal uzavirat... Tolik plk. Jiri Horak, clen pozdeji ustavene komise pro vysetreni podilu armady na priprave listopadoveho puce, ktery mel vest k obnoveni komunisticke diktatury a oddaleni smrtelne agonie byvaleho rezimu.

Prezidentska komise
Vysetrovaci komise, tzv. prezidentska, zacala pracovat az 10 mesicu po listopadu 1989 (!). Do te doby byly dokonale zniceny vsechny dostupne dokumenty na stupnich armada, divize a utvar. Podobne na stupnich okruh a MNO byly dokumenty skartovany z 90 %...

To vsechno proti narizeni MO a predpisum. Plnou odpovednost nese bezvyhradne tehdejsi nacelnik gen. st gen. Anton SLIMAK. Presto komise i pod casovym tlakem prokazala pripravenost armady a vnitra k puci, jenz by probehl v ramci akci ZASAH, VLNA apod., stejne jako soucinnost s FMV pro zahajeni akce NORBERT. Jinou otazkou vsak zustava, proc nebyly vysledky setreni dovedeny az do konce a puciste v uniformach postaveni pred soud pro pripravu trestnych cinu proti republice. Otazky, ktere v r. 1991 polozil poslanec M. Maly ministru obrany Dobrovskemu (OH) zustavaji i dnes neobjasnene - bude objasnen obsah a zjistena jmena ucastniku shromazdeni na MNO - Valy dne 23. 11. 1989? - bude zjisteno slozeni a ucel skupiny pro rizeni MBO, ktera se sesla na ucebne c. 32 na gen. st. (viz nalezeni "Metodiky MBO" pro vsechny spravy MNO - zaslana gen. Antusakovi na gen. st.)? - bude objasnena akce Norbert ve vztahu k CSLA (plk. Smid) a ukoly sekretaru Rad obrany na okresech, (viz serial clanku o akci Norbert v predeslych cislech)? - bude objasnen obsah jednani na soucinnostni porade gen. st. dne 24. 11. 1989 s predstaviteli FMV (Lorenc, Vykypel, Smid)? - proc doslo ke zniceni dokumentu pro MBO na gen. st. jiz 27. 11. 1989 (ZAMYSL) vcetne jeho grafickeho znazorneni na planu Prahy ? - proc doslo k narizeni nacelnika gen. st. gen. Slimaka (pozdejsiho hradniho poradce V. Havla, pozn. aut.) v breznu 1990 znicit dokumenty MBO, kdyz v zakladnim spisu je narizeno ulozit je do roku 2010 a potom je predat do archivu? Dosud nezodpovezenych otazek by se jiste naslo vic a to je ukol pro vysetrovaci komisi Parlamentu Ceske republiky, ktera v techto dnech zahajila svoji cinnost.

Armada v listopadu 1989
Komunisticky ministr obrany gen. Vaclavik vystoupil jako clen UV KSC na jeho plenu 24. 11. 1989 a mimo jine vyslovil tento pozadavek: "...uvest do bojove pohotovosti armadu, Bezpecnost a milici bez nejakych zasahu, aby tyto slozky byly pripraveny, jestlize k necemu dojde, veci resit (...). Neni mozno, soudruzi a soudruzky, cekat az nam neco udelaji. Je treba mit tyto sily pripraveny. Ja nevolam tady po zadnem krveproliti..." (k cemu jinemu nez ke krveproliti by doslo, pokud by UV KSC schvalil Vaclavikuv pozadavek a armadni moloch se dal do pohybu? (pozn. aut.). Vaclavikovym prohlasenim byla prinejmensim splnena moznost pouzit paragrafu o nabadani ci priprave k trestnemu cinu, to tedy prinejmensim.

Armada samotna vsak vzdor vsem predpisum a rozkazum vyvijela na prosto samostatnou cinnost bez souhlasu i tehdejsi komunisticke vlady, partajniho UV i Rady obrany statu.

Niciva sila
Podle planu MBO (Mimoradne bezpecnosti opatreni) bylo planovano nasazeni 790 vojaku z povolani, 13. 720 vojaku zakl. sluzby, 756 nakl. vozidel, 130 obrnenych transporteru a 155 tanku (...). Z tohoto poctu tvorilo 94 tanku zalohu pro Prahu (!). Vyclenene sily byly vybaveny spojovacimi prostredky, prostredky protichemicke obrany a munici (...). Na urcenych mistech mely byt vycleneny jednotky s ochrannymi stity, obusky, rucnimi slznymi granaty a prostredky KASR. Urcene sily byly udrzovany v plne bojove pohotovosti (ZAMYSL - plan nasazeni vojsk v Praze - zmizel).

Ubranit rezim za kazdou cenu!
Pro vlastni vykon MBO se pocitalo s temito slozkami: StB, VB, CSLA, LM, CO, Sborem napravne vychovy a zasahu by se nevyhnuli ani pozarnici.

MBO bylo rozcleneno na 7 stupnu a armadu bylo mozno pouzit pri stupni 4-7. Zde je treba zduraznit, prestoze nebyl Vaclavikuv pozadavek prijat, ze nekteri velitele divizi z vlastni iniciativy provadeli proverky vyclenenych sil a udrzovali je pripravene k zasahu. Armada byla 24. 11. 1989 na takovem stupni pohotovosti, ze stacilo vydat signal "ZASAH" a po sesti hodinach byla schopna plnit jakekoliv ukoly, vcetne drceni lidskych tel rozjetymi tanky a obrnenymi transportery, strelbu do neozbrojenych zastupu nevyjimaje (- jak v onech pohnutych dnech instruoval svoje vojaky plk. Zbytek, (pozn. aut.). Tvrzeni nekterych vojenskych hodnostaru, ze se tehdy jednalo o pouhou proverku je nehorazna lez. Vojaci zakladni sluzby byli rozdeleni do skupin podle politicke spolehlivosti, napr. moralne naruseni ci s aktivnim vztahem ke kapitalistickym statum, vojaci rodicu vyloucenych z KSC, vojaci trestani za poburovani, tzv. propagaci fasismu ci nasilne trestne ciny pred odchodem do ZVS, vojaci kteri odmitli vstup do KSC, neformalni vudci vojenskych kolektivu apod. Sledovani byli i byvali vojaci vylouceni z komunisticke partaje ci propustenci z CSLA... Cinnost tech velitelu, kteri se podileli na uvedeni armady do pohotovosti lze hodnotit jako svevolnou, umyslnou pripravu k nasazeni armady proti bezbrannym obcanum, tedy jako trestny cin zneuziti pravomoci a obecneho ohrozeni. Tehdy nechala prokuratura evidentni poruseni hned nekolika zakonu zcela bez povsimnuti, dnes by tomu melo byt prave naopak.

Chronologie pripravy puce
Ctvrtek 23. 11. - ministr Vaclavik organizuje v budove MNO Na valech shromazdeni s veliteli voj. okruhu, armad, divizi, vysokych skol a politickymi zastupci. Veleni na zadost R. Hegenbarta organizuje akci VLNA - obsazeni Cs. rozhlasu a televize.

Patek 24. 11. - organizuje soucinnostni poradu s FMV, zucastni se hlavni puciste, gen. Vacek, gen. Duchacek, za vnitro gen. Lorenc, plk. Vykypel a plk. Smid, pisemne doklady neexistuji... Tomu vsak uz v prubehu roku predchazelo nekolik nezanedbatelnych udalosti zpravidla se stale stejnymi protagonisty. A pujdeme-li jeste trochu hloubeji do minulosti, lze pocatky pozdejsiho MBO ZASAH hledat jiz v roce 1971, kdy byl v dubnu rozhodnutim Rady obrany zpracovan "Rozkaz MNO pro vycleneni sil a prostredku CSLA k zabezpeceni klidu a poradku na uzemi CSSR", ktery byl krecovitou reakci rezimu na masove demonstrace obcanu ve vyrocni dny ruske okupace v roce 1969. V srpnu 1989 svolava gen. Vacek poradu k aktualizaci vyse uvedene dokumentace - vse v souvislosti s ocekavanymi demonstracemi obcanskych iniciativ v den vyroci ruske invaze. Pondeli 20. 11. - vel. 4. tank. divize plk. Holba odesila funkcionare pluku ke kontrole pripravenosti sil a prostredku pro MBO (u 9. msp je pristaveno 20 nakl. aut, omezeny vychazky a pripravena munice). Utery 21. 11. - 9.00-14.00 hod. na MNO - Valy probiha zasedani kolegia FMNO, za HV-SOS je prizvan genplk. Kondakov (GRU?) a za OSA UV KSC plk. Trnka. Vaclavik hodnoti situaci, odsuzuje cinnost demokratickych sil a uvadi: "Mame zakaleny tridne uvedomely velitelsky sbor, na ktery se muzeme spolehnout... jsme tu od toho, abychom maximalne prispeli k zachovani naseho socialistickeho radu..." (tomu lze verit, v podstate nam byl stejny "nerad" zachovan dodnes, pozn. aut.). Soudruh Hegenbart se schuzky sice nezucastnil, ale telefonem naridil gen. Vaclavikovi pripravit akci "VLNA".

LIDE, KTERI MELI BYT ZLIKVIDOVANI, JSOU DODNES NA SEZNAMECH SMRTI

Je to jiz vic nez pul stoleti, co Komunisticka strana Ceskoslovenska zneuzitim demokratickych voleb ovladla politicky a pozdeji i hospodarsky zivot naseho statu. Presto mnohym z nas vyraz Vitezny unor - i po letech porazky totalitniho rezimu - pripomina krivdy zpusobene komunistickou moci nejen v letech padesatych. Je treba si pripominat, kdo a co nam v dalsim vyvoji po roce 1968 vlastne chystal.

Komunisticke spicky tehdejsi CSSR pocitovaly hned po roce 1970 nebezpeci probihajicich aktivit "protisocialistickych zivlu". Pripravovaly proto opatreni mocenskych slozek k zamezeni nebezpeci pripadnych snah o prevzeti moci. Ministerstvo narodni obrany se na nich melo podilet tremi akcemi s krycimi nazvy NORBERT, ZASAH a VLNA. Ve vsech trech pripadech se jednalo o cinnosti v primem rozporu i s komunistickou ustavou a tehdy existujicim pravnim systemem, navic porusujici dokumenty mezinarodniho prava - tehdejsimi komunistickymi predstaviteli signovane. Akce proto byly obestreny tajemstvim a i po roce 1989 dezinformacemi byvale Statni bezpecnosti (pro zajimavost v polovine unora uplynulo deset let od zruseni teto organizace) soustavne zakryvany.

Akce VLNA (zajisteni sdelovacich prostredku proti zneuziti opozici) a ZASAH (zastraseni a pripadne i likvidace primych ucastniku verejneho odporu silou ozbrojenych slozek) mely byt vyuzity az pri primem nebezpeci verejnych akci opozice. Akce NORBERT, skryvajici plan likvidace politickych odpurcu, vsak byla pripravovana jiz dlouho pred konkretnim nebezpecim verejneho vystoupeni proti rezimu. Osoby, schopne podle komunistickych ideologu formulovat opozicni program a prosazovat ho, mely byt v pripade nebezpeci mocenskeho stretu internovany v koncentracnich taborech, tam drzeny pod dohledem a pripadne likvidovany. Rovnez jejich rodinni prislusnici meli byt izolovani. Jiz v lednu 1971 byly na schuzi predsednictva UV KSC prijaty smernice k zalozeni a vedeni jednotne centralni evidence predstavitelu oponentu a nositelu pravicoveho oportunismu, organizatoru protistranickych, protisocialistickych a protisovetskych kampani a akci. Jejich soucasti byl system "postupu dalsiho sledovani a podavani informaci o pohybu, zmenach udaju a cinnosti evidovanych osob." K zarazeni do seznamu stacilo - mimo drivejsi protikomunistickou cinnost - kuprikladu to, ze se zajmova osoba nesmirila s vyloucenim z KSC za politicke postoje v roce 1968-1969 (doslova opsano ze sluzebne politicke charakteristiky zaslane OVS Znojmo 12. zari 1974).

Seznamy akce NORBERT byly po roce 1989 bud zniceny, nebo ulozeny u spolehlivych stranickych kadru tak, aby nemohly byt zverejneny. Komisi UV Vojenskeho sdruzeni rehabilitovanych se podarilo az v roce 1994 odhalit v okrese Zdar nad Sazavou soupis tajnych pisemnosti, tykajici se teto akce, a do roku 1996 vypracovat podklady o akci NORBERT v armade. Dodnes ovsem schazi napriklad mnohe podklady o obcanskych pracovnicich armady i obcanech dalsich oblasti, zejmena civilnich. Mnozi z nas tedy nevi, nejsou-li v takovychto seznamech dodnes registrovani. Definitivni forma seznamu byla hotova v roce 1974. Puvodne v nich bylo uvedeno 11 130 osob, po provereni pak byl pocet snizen na 6 335. Z oblasti armady slo puvodne o 425 jmen, po provereni pak je v seznamech 373 nositelu pravicoveho oportunismu. Do seznamu byli z rad byvalych prislusniku armady zarazovani zejmena ti, kdo podporovali 2000 slov, pozadovali pluralitu politickych stran i v armade a nutnost revize marxismu-leninismu, vyslovovali verejne invektivy na vedouci ulohu KSC v armade i ve spolecnosti, odsuzovali okupaci v roce 1968 a vyslovovali nesouhlas s moskevskymi protokoly, ktere povazovali za diktat Moskvy, a odsuzovali vsemocny internacionalismus jako kryci plast vsech nezakonnosti...

Ani jizni Morava a mesto Znojmo se nevyhnuly teto zrudne a nelidske akci. Prave v nasem meste totiz bylo vedle Zdaru nad Sazavou a Vyskova pripravovano vybudovani jednoho z internacnich taboru pro tyto "nepratele socialismu obecne a komunisticke strany zvlast". A zarazeni osmi dustojniku a praporciku znojemske byvale brigady Pohranicni straze, v cele s jejim velitelem z let 1968-69 plk. Vladimirem Pokornym, do seznamu svedci o tom, ze ani zde neschazela opozice proti tehdejsimu rezimu. Jde o nektere z tech, kteri byli pro sve zaporne postoje k okupaci nasi vlasti vojsky Varsavske smlouvy v roce 1968 potupne propusteni z rad armady a spolu se svymi rodinami po celou dobu dvaceti let pronasledovani. Vice nez ctvrt stoleti jsou i oni na seznamech akce NORBERT - seznamech smrti.

V soucasne dobe probihajici vzestup preferenci nasledovniku KSC a jejich zapojovani se do skrytych koalic ve vedeni mest a obci ukazuje nutnost nezapomenout na zlociny jejich predchudcu. Zatim se totiz ani neomluvili za sve zlociny, ani se nevzdali sve teorie tridniho boje. Neni tudiz zaruceno, ze by se pri pripadnem prevzeti moci v nasem state nepokusili jiste dobre skryte seznamy akce NORBERT mirneji nebo tvrdeji pouzit.

 

Prager Fruhling – das internationale Krisenjahr 1968 / Pražskaja vesna I meždunarodnyj krizis 1968 goda

Štyri desaťročia po Auguste roku 1968 je jasné, že dejiny sa budú musieť písať nanovo. Tvrdia to prví čitatelia takmer 3000 stranovej publikácie obsahujúcej doteraz tajné, nikdy nezverejnené protokoly z bývalých sovietskych archívov.

Traja renomovaní historici, jeden rakúsky a dvaja ruskí na čele autorského tímu a päť ďalších, z toho dvaja ruskí predstavili nemecko a rusko jazyčné dva diely dokumentov Prager Fruhling, das internationale Krisenjahr 1968, Pražskaja vesna i meždunarodnyj krizis 1968 goda. Je to výsledok práce medzinárodnej skupiny 80 historikov z dovedna 30-tich inštitúcií. Ide nielen o prvú publikáciu archívnych dokumentov, ale zároveň aj prvé takéto súborné spracovania roku 1968 v Ruskej federácii.

Podľa dokumentov je zrejmé, že prvé plánovacie prípravy na vojenské obsadenie vtedajšieho Československa sa začali v marci 1968 a konkrétne vojenské plánovanie rozmiestnenia vojsk a ich úlohy v Československu po uskutočnení invázie a obsadení celého územia vtedajšej ČSSR sa začali už v apríli 1968 a v júli už dostalo vojenské velenie príkaz na prípravu invázie. Nebolo však nijaké rozhodnutie - sovietske vojenské velenie sa pripravovalo na to ak by došlo k politickému rozhodnutiu obsadiť Československo.

Z tohto však nevyplýva, že vtedajšie československé vedenie nemalo šancu. Naopak. L. I. Brežnev sa podľa dokumentov nepretržite usiloval o to, aby A. Dubček, ktorého podporoval proti aparátčikovi Novotnému (ten bol do marca 1968 prezidentom) prijal jeho návrhy, aby zmenil niektoré rozhodnutia. Brežnevovi išlo najmä o masmédiá a ministerstvo vnútra - Moskva žiadala odstránenie riaditeľa československej televízie ČST J. Pelikána a riaditeľa československého rozhlasu Z. Hezlara z funkcií (po ktorých by zrejme nasledovali aj čistky medzi redaktormi) a odstránenie J. Pavla z funkcie ministra vnútra, po čom by zrejme tiež nasledovali čistky v radoch podporovateľov reforiem a najmä by sa zabezpečila nedotknutosť tajných služieb a ich spolupráce, previazanosti zo sovietmi.

Avšak ešte dvakrát - na rokovaniach v Čiernej nad Tisou a potom začiatkom augusta v Bratislave - sa Brežnev snažil v priamych rozhovoroch dosiahnuť iné ako vojenské riešenie, dával však už Dubčekovi priame ultimáta. To už mal vo vrecku aj tzv. pozývací list. A napokon 13.augusta, desať dní po rokovaniach v Bratislave, dochádza k vzrušenému telefonickému rozhovoru Brežneva s Dubčekom - Brežnev vyčíta Dubčekovi, že porušil vzájomné dohody z Bratislavy. Záznamy telefonických rozhovorov, ktoré trvali aj hodinu, pritom obaja partneri, Dubček a Brežnev hovorili po rusky ukazujú - ako to konštatoval vedúci projektu, rakúsky historik S. Kartner - že A. Dubček bol voči L. I. Brežnevovi pasívny. Brežnev do poslednej chvíle - do rozhodnutia o invázii 17. alebo 18. augusta - Dubčeka presviedčal, aby odvolal niektorých ľudí zo špičkových pozícií, aby zmenil niektoré rozhodnutia. Brežnev bol úplne posledným, kto súhlasil s vojenským riešením a do poslednej chvíle naliehal na A. Dubčeka, aby sa vyhol vojenskému riešeniu, hoci vojenské velenie malo na tom záujem - Československo bolo totiž jediným stredoeurópskym štátom, kde nemali - na rozdiel od susedného Poľska a Maďarska - vojenské základne a vojská.

Dubček však neprijal Brežnevove návrhy, lebo nechcel zmeniť reformný kurz, nechcel zvrátiť smerovanie československého vnútorného vývoja. „Súdruh Brežnev, u nás rozhoduje kolektívne vedenie, nemôžem robiť rozhodnutia za chrbtom ostatných súdruhov", zaznamenáva prepis hodinového telefonického rozhovoru s L. I. Brežnevom, ktorý trvalo oslovuje Dubčeka ruskou podobou krstného mena - Saša.

Nielen ruská či rakúska alebo nemecká, ale ani slovenská verejnosť nikdy ešte nemala možnosť zoznámiť sa s originálnymi dokumentami o roku 1968 - aj  vydanie knihy v nemčine ich uvádza v ruštine. Keď po zatknutí sovietskymi vojskami a strastiplnej 48 hodinovej púti z Prahy do Moskvy posadili A. Dubčeka a jeho druhov v Kremli, oproti sediaci Brežnev mu povedal: Saša, muselo to byť? Dokumenty ukazujú, že Sovieti prví pochopili, že československé vedenie má širokú podporu a nechceli urobiť z Dubčeka mučeníka, keďže si nevedeli poradiť zo stroskotaním svojich politických plánov na riešenie krízy. Naproti tomu delegácia vedená prezidentom L. Svobodom po príchode do Moskvy neodhadla situáciu a president L. Svoboda navrhol Brežnevovi odstránenie Dubčeka z funkcie - až potom sa zbadal, že Sovieti majú iné stanovisko a súhlasil, aby Dubček zostal.

Skupina vedcov, medzi ktorých patria špičkoví ruskí historici, vynikajúci znalci archívov a dokumentov v nich, riaditelia špičkových, najlepších ústavov Ruskej akadémie vied (rektor A. Čubarjan a prof. M. Razumenščikov) nazvali publikáciu preto „medzinárodným krízovým rokom 1968", lebo dokumenty jasne ukazujú aj pozície CIA či KGB, situáciu v bipolárne rozdelenom svete studenej vojny. Hlavná pozícia USA bola „ no action" a tej sa držali všetky európske vlády - všetko ostatné boli len slovné vyhlásenia, ktoré sa líšia od pozícii realpolitik vtedajšieho sveta a Európy. „Američania ani prstom nepohli, svet bol rozdelený na sféry vplyvu a Československo bolo v sovietskej zóne".

NATO neplánovalo nijaké akcie, rakúska armáda dostala dokonca pokyn, aby sa stiahla na 30 kilometrov od hraníc, čo bolo paradoxné, lebo sa tak niektoré veliteľské stanovištia ocitli pred prednými líniami - nevídaný unikát v dejinách vojenstva. Rakúske vedenie vydalo pokyn veľvyslanectvu v Prahe, aby nevydávalo víza a žiadateľov donútili opustiť budovu - opak sa stal len preto, lebo diplomati odmietli pokyn vlastnej vlády - takisto ojedinelý postup v dejinách diplomacie. Rakúsky kancelár na druhý deň po invázii celkom nehrdinsky ubezpečoval sovietskeho veľvyslanca o tom, že Rakúsko dodrží neutralitu, kým sovietsky veľvyslanec prebral iniciatívu v rozhovore a razantne sa sťažoval na to, ako píšu o udalostiach v Československu rakúske médiá a dožadoval sa zmeny.

Americký prezident (vtedy ním bol L. Johnson, ktorý nastúpil po zavraždenom J. Kennedym) sa ráno 22. augusta viac bavil so sovietskym veľvyslancom o tom, akú whisky budú piť a len potom dospeli k tomu, že mu veľvyslanec Dobrynin prečítal list sovietskeho vedenia o tom, čo už president Johnson vedel a po prečítaní zasa pokračovala nezávislá diskusia.

Prínosom vedeckej práce je, že to, čo doteraz vieme z publicistiky či memoárov si teraz môžeme prečítať z dokumentov, zachytávajúc presne ako to bolo v roku medzinárodnej krízy roku 1968. Diskusia v Moskve, vo Viedni a v Berlíne, kde sa publikácia prezidentovala sa samozrejme sústreďuje na úplne iné veci, ako zaujímajú - a to dodnes - slovenskú verejnosť, veci, ktoré sú stále živé pre všetkých účastníkov, pre tie desaťtisíce rodín do ktorých života a osudov rok 1968 a to čo nasledovalo zasiahol. Na druhej strane dnešné generácie by mohli vtedajšiu situáciu porovnávať s dnešným veľmocenským rozložením a možnosťami Slovenska v terajšom medzinárodnom zoskupení.

Toto porovnanie by zároveň mohlo ukázať, aký bol vtedajší prínos obyvateľstva Československa a osobitne Slovenska k zmenám, akú vtedy malo obyvateľstvo a jeho reprezentanti energiu a najmä, že všetko sa začalo presadzovaním slovenských národných záujmov. Musela prísť až pol miliónová armáda - nič iné nemohlo energiu más potlačiť. Ako pri predstavovaní prvých výtlačkov knihy Prager Fruhling - das internationale Krisenjahr 1968 / Pražskaja vesna I meždunarodnyj krizis 1968 goda povedal prof. Stefan Kramer, ktorý stál na čele projektu: „Nesmieme nikdy zabúdať, že to bola slovenská jar, nielen pražská, že na čele bol Slovák Alexander Dubček."

Predstavovanie štyri a pol kilogramu vážiacej dvojdielnej publikácie nemožno obísť aj bez otázky: ako sa to autorom vlastne podarilo? Odpovedá prof. Kramer: „Pracovali sme prísne vedeckými metódami, záležalo nám na tom, aby to bol medzinárodný projekt s rovnakým ruským podielom a ruská strana to pochopila. Nemali sme nijaké osobitné povolenia, využili sme platné zákonodarstvo Ruskej federácie, využili sme platný archívny zákon. Nikdy sme nepočuli, že niektorý dokument máme odložiť bokom, ani reči o tom, že toto môžeme a toto nemôžeme, spolupráca s ruskými špičkovými odborníkmi bola jednoducho vynikajúca", povedal autorovi týchto riadkov okrem iného prof. Kramer. A nielen to: „V roku 2005 som mal možnosť ako člen sprievodu vtedajšieho kancelára Schussela, ktorý bol v Ruskej federácii na oficiálnej návšteve krátko predstaviť celý projekt v Kremli prezidentovi V.V. Putinovi. Prezident Putin plne podporil myšlienku objasniť všetko v čo najširších súvislostiach. Tak je táto práca aj prvým obsiahlym dielom, ktorý má o tejto problematike k dispozícii ruská verejnosť, nič podobné predtým v Rusku nevyšlo, nekonal sa nijaký podobný vedecký projekt." Na záver dodajme, že okrem nemecko a rusko jazyčného vydania sa chystá na budúci rok americké, v príprave je talianske a dánske. Nie je jasné ako to bude so slovenským vydaním.

Berlínska zeď

Berlínská zeď vedla napříč německou metropolí. Rozdělovala nejen město, ale stala se symbolem tehdejší studené války. Zeď byla výzvou i pro tisíce lidí, které se přes ni pokoušely dostat na druhou stranu a symbolem rozdělení rodin, přátel i celého národa.

Východní blok přistoupil k její stavbě poté, co už nestačila pozemní hranice mezi Západním a Východním Berlínem a stále víc lidí emigrovalo touto cestou na Západ. V roce 1961 z 12. na 13. srpna nastoupili východoněmečtí vojáci, aby uprostřed Berlína natáhli ostnatý drát. O tři dny později začali stavět zeď.

Během 40 let několikrát změnila vzhled a nakonec byla dlouhá 155 km a hlídalo ji až 30 000 mužů. Přesto se přes zeď podařilo na Západ dostat asi 5000 lidem. Nejméně 239 jich při pokusu o útěk zemřelo.

Voják Conrad Schumann přeskakuje před dokončením zdi zátarasy ze sovětského do západního sektoru Berlína

 

Některé útěky:

 

Útěk č.1
Skupina mladíků si podomácku vyrobila sovětské uniformy, na které přidělali rudé hvězdičky z lepenky. Ukradli sovětské auto, dali falešnou poznávací značku a přejeli bez problémů hranici přes oficiální přechod.

 

Útěk č.2
Čtrnáct lidí se zmocnilo lodi, opilo se, svázalo kapitána a po kanálu řeky Sprévy doplulo na druhou stranu.

Čtyřem mužům stačily ukradené sovětské uniformy, aby jim pohraničníci na cestě do západní zóny ještě zasalutovali.

 

 

Útěk č.3
Symbolem násilí u Berlínské zdi se stal především případ osmnáctiletého Petra Fechtera, který byl v srpnu 1962 zasažen dávkou ze samopalu a po více než hodinovém utrpení vykrvácel, aniž mu někdo pomohl.

 

Mrtvola Petera Fechtera, který byl zastřelen 17. srpna 1962 při pokusu o útěk přes Berlínskou zeď.

 

Útěk č.4
V červnu 1962 kontroloval německý pohraniční policista doklady mladé rodině Rolanda Müllera, která se chystala k útěku. Společně se svými známými ze Západního Berlína vyhloubila během několika měsíců sto čtyřicet metrů dlouhý tunel, který vedl za zeď. Útěk se sice podařil, ale po krátké potyčce byl pohraničník zastřelen.

Útěk č.5
Skupina lidí se pokusila projet přes hranici v ukradeném autobuse. Pohraničníci rozstříleli autobus i s lidmi na kusy.

Útěk č.6
V lednu 1984 požádalo několik občanů NDR na americkém velvyslanectví o politický azyl a po dvou dnech intenzivního vyjednávaní obdrželi výjezdní doložky (podobný scénář bude v mnohem větším měřítku fungovat o pět let později na velvyslanectví SRN v Praze).


Útěk č.7
Dvěma rodinám se podařilo přeletět z Východu na Západ v obrovském podomácku vyrobeném balónu.

Útěk č.8
Přes zeď uteklo také úspěšně skoro 580 vojáků, kteří jí měli hlídat.

Útěk č.9
Již šest dní po postavení zdi se zřítil sedmačtyřicetiletý Rudolf Urban při pokusu dostat se z jednoho domu do druhého, který již stál v Západním Berlíně.

 

 

Žena vyskakuje z okna do hasičské plachty.  Později byli okna v domech přímo u zdi zazděna.

 

Útěk č. 10
Muži se podařilo projet hranicí v nízkém sportovním autě. Pod závorou se prostě zaklonil a projel.

 

K obětem je třeba připočítat i několik desítek sovětských vojáků, kteří se pokusili o dezerci ze svých útvarů a vesměs byli po dopadení na místě zastřeleni. Přes tři tisíce lidí bylo zatčeno a sto dvacet raněno.

 

 ***

Stavba začala 13. srpna 1961 mezi Západním a Východním Berlínem natažením ostnatého drátu
Zeď stála 28 let
Měřila 155 km
Na šířku měla 1,5 metru
Byla 3,6 metru vysoká
Hlídalo ji 30 tisíc vojáků
Podél zdi bylo vybudováno opevnění, skládající se z příkopů a zátarasů z ostnatého drátu, minových polí
Dělila 192 ulic, 32 železničních tratí, osm linií metra a tři dálnice


Překonalo ji asi 5000 lidí, zejména v první fázi, kdy nebyla hranice hermeticky uzavřena ( z toho bylo asi pět set příslušníků armády, kteří uprchli většinou v rámci konání "služebních povinností"), 75 000 bylo posláno do vězení za nedovolené opuštění NDR a stála život nejméně 239 lidí. Někteří byli při útěku zastřeleni, jiní se utopili ve Sprévě.

 

Komentáre

Prehľad komentárov

Zatiaľ nebol vložený žiadny komentár.